Pro registraci účastníků jsme připravili 50 kartiček. Nestačily. Ale my, pořadatelé jsme byli spokojeni a příště budeme připraveni!

Že nešlo o jen tak obyčejný výšlap, dosvědčily i stylové oděvy účastníků.

V několika skupinkách jsme s veselými tvářemi překonali rovinaté úseky na "starém hřišti".

Jakmile jsme přišli na kraj lesa, čekalo nás překvapení a pochod se musel na chvíli odchýlit. Stálo to za to!

Po chvíli jsme dorazili pod skalní masív, v němž je jeskyně. A překvapení dosáhlo vrcholu, když na nás začal pořikovat a házet klacky Kromaňonec - muž jeskynní!

Kromaňonec se neustále pohyboval a mlžil a navíc byl daleko. Takže jsme na tom jako s Yettim - nic není jisté!

Když se objevily fotoaparáty, Kromaňocec změnil taktiku a začal přemýšlet o popularitě.

Jednu chvíli se dokonce zdálo, že pózuje !

A zde je vyřešení překvapení. Ne člověk romaňonský a jeskynní, ale Roman (alias Kromaňonec).

Ale ale, že by žena kromaňonská ?!

Na trase, pod nejdelším stoupáním bylo občerstvení, pro malé i velké.

Účastníci rozdávali úsměvy i přesto, že je ještě čekalo dlouhé stoupání...

Viditelnost nebyla zrovna nejlepší a tak i tato fotografie není zrovna nejkvalitnější. Pohled směrem na Keleckou.

Ani zde to není nejlepší, pohled směrem na Pohoršov.

Občerstvení čekalo účastníky i cestou dolů.

A komu došly domácí zásoby, ten šel třeba dvakrát (však měli někteří protekci)...

A ještě jednou ?!

Někteří hýřili silami i při návratu z vrcholu...

A takovýto pohled se vám naskytne cestou z koupaliště. Konec výletu, ještě klobásy z udírny a večer na diskotéku! Příští rok ahoj!