| POSLEDNÍ ÚPRAVA 30.10.2009 LAST UPDATE |
TJ SOKOL | ![]() |
OTASLAVICE |
||
![]() |
Tyto stránky jsou od poloviny roku 2009 NEOFICIÁLNÍ a budou sloužit pouze k prezentaci historických fakt a aktuálních informací - fotografií, kterých se budeme privátně účastnit.
Na této stránce dále:
,
HISTORIE TJ SOKOL Otaslavice, FOTOGRAFIE z historie Sokola Otaslavice.
| Prvojarní výstupy na Obrovu nohu: | |||||||||
| 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 |
| Běh na záchranu obránců Hladomorny: | |||||||||
| 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 |
| Mikulášský přespolní běh: | |||||||||
| 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 |
![]() |
![]() |
Fotografie z oslav 8. - 10. září 2000
![]() |
| Hovoří bratr Přidal. |
![]() |
| Vchod do areálu sokolovny. |
ORGANIZOVANÁ TĚLOVÝCHOVA -
USTAVENÍ
TJ SOKOL OTASLAVICE - ROK 1910
podklady připravil Miloslav Ježek
Při slavnostním zahájení byl věnován prapor, vyšívaný paní Růženou Odrážkovou.
V roce 1990 oslavila naše TJ SOKOL již 80. výročí svého založení. Byl to poslední
rok, ve kterém byla řízena Českým svazem tělesné výchovy (ČSTV). Při této příležitosti je
třeba připomenout, že za II. světové války byl v roce 1941 Sokol zakázán, v roce 1948 byl
Sokol sloučen v Dobrovolnou sportovní organizaci (DSO) ve které byly všechny sportovní
organizace. V roce 1968 byla velká snaha o obnovu původní Sokolské organizace a činnosti -
nepodařilo se.
Teprve v roce 1989 byla Sokolská organizace obnovena. O to, že se tak stalo má
největší zásluhu Jar. Ježek starší, který velkou iniciativou přesvědčoval a nakonec získal starší
členy Sokola.
Je nutné připomenout, že název Sokol Otaslavice byl v naší jednotě používán
kontinuelně, bez přerušení po celou dobu její existence. V roce 1990, kdy došlo ke změně
vedení nadřízených orgánů a místo ČSTV nastoupila Česká obec sokolská (ČOS), byl starostou
zvolen Vojtěch Rozsíval. Jednota měla 234 členů, kteří byli organizováni v základní a rekreační
tělesné výchově (sokolská všestrannost), oddílu kopané, oddílu odbíjené a oddílu turistiky.
Každý oddíl měl svůj výbor, který byl zodpovědný za svoji členskou základnu, sportovní a
finanční činnost.
Po vzájemné dohodě byl v roce 1990 veškerý majetek včetně dokladů předán novému
výboru Sokola - Rozsíval Vojtěch, Štefek Oldřich, Bombík Ladislav. V roce 1991 začala za
vydatné pomoci OÚ generální oprava přední budovy - elektřina, obložení atd.
Zrušení jednotné organizace ČSTV s sebou bohužel také přineslo útlum státních dotací
na činnost. To znamenalo získat finance buď vlastní hospodářskou činností, nebo získat ke
spolupráci sponzory. V našem případě byla sponzorská smlouva podepsána s místní stavebně
obchodní firmou „TEXA“. Za její vydatné pomoci vznikl šachový oddíl (1993).
Mezi tím již v roce 1992 došlo ke změnám ve výboru - starostou se stal br. Štefek
Vlastimil. XII. všesokolského sletu v roce 1994 se zúčastnilo 12 žákyň pod vedením sestry
Zdeny Štefkové.
Po havárii ústředního topení v roce 1996 došlo k jeho
rekonstrukci na plynové vytápění.
V současnosti má TJ Sokol Otaslavice, vedený starostou
br. Josefem Koudelou celkem 120 členů, kteří jsou organizováni
v odboru sokolské všestrannosti a oddílech kopané, odbíjené,
stolního tenisu a nohejbalu.
Největším problémem v současné činnosti TJ je
zabezpečení finančních prostředků na činnost a nedostatek
kvalitních dobrovolných pracovníků.
Práce v Sokole se zúčastňovali jak obyvatelé Dolních, tak Horních Otaslavic.
Do vybudování sokolovny se cvičilo v hostinci Antonína Štefka na „Zóle“ a veřejná
cvičení se konala na „Žlebě“, dnešním Starém hřišti.
Slavnostní otevření sokolovny, která vznikla v prostorách bývalého panského dvora, se
konalo v roce 1926. V té době se cvičilo zejména na nářadí a s náčiním (kužely), a
pěstovaly se některé disciplíny lehké atletiky - běh, skoky, atd. Koncem 30tých let
začínali muži a dorostenci hrát odbíjenou. Pořádala se veřejná cvičení a akademie a
členové se zúčastňovali sokolských sletů.
Ve 30tých letech se začala formovat zájmová kopaná a lední hokej. Tyto snahy
vyvrcholily vybudováním fotbalového hřiště na „Žlebě“ v roce 1944 a založením
Sportovního klubu Otaslavice v tomtéž roce. V roce 1940 byl založen Hokejový klub
(HC), který se v roce 1944 spojil s SK Otaslavice. Vyvrcholením tehdejší hokejové éry
bylo střetnutí s tehdy nejlepším mužstvem u nás - LTC Praha s řadou reprezentantů.
Mezi oběma světovými válkami působily v obci také tělocvičné spolky FDTJ, DTJ a
Orel, svoji činnost však po válce obnovil pouze Sokol.
Po roce 1948 došlo ke sloučení Sportovního klubu (kopaná, hokej) a Sokola pod
názvem TJ SOKOL.
1948 - účast na X. všesokolském sletu v Praze.
V poválečném období byl ještě stále kladen při tělovýchově důraz na klasická cvičení
na nářadí, prostná a cvičení s nářadím. Postupem let se začaly více prosazovat
kolektivní sporty a míčové hry. Důraz na základní tělesnou výchovu se vždy obnovoval
při nácviku spartakiádních skladeb. Zde je dobré připomenout, že naši cvičenci se
zúčastnili všech pražských spartakiádních vystoupení a v Otaslavicích se konaly v letech
1975 a 1985 okrskové spartakiády za účasti 1 144 respektive 2 324 cvičenců.
Nejpočetnějším oddílem v poválečné historii Sokola byl a je oddíl kopané, který měl
zpravidla družstva žáků, dorostenců a 1 nebo 2 mužstva dospělých. Největších úspěchů
bylo dosaženo v letech 1963 a 1985, kdy družstvo dospělých vyhrálo okresní přebor a
postoupilo do krajských soutěží.
V období let 1974 až 1988 působila v Otaslavicích odbíjenkářská družstva žákyň, žen a
můžů. Mimo účasti v okresních, respektive krajských soutěžích byla uspořádána celá
řada velmi kvalitních turnajů.
Turistický oddíl velmi agilně působil v letech 1977 až 1988 a za tu dobu postupně jeho
členové procestovali celou republiku, učili se samostatnému životu a vztahu k přírodě,
zúčastnili se celé řady závodů a soutěží. Mezi jeho odchovance patří i pozdější mistr
republiky, účastník Olympijských her v Soulu (1988), reprezentant v hodu oštěpem, p.
Zdeněk Nenadál.
Krátkodobě působily v TJ Sokol také oddíly stolního tenisu a šachový kroužek.
Původní sokolovna:
- přední budovy,
- velký sál,
- horní šatna,
- dolní šatna,
- jeviště,
1953 - cvičiště na východní straně dnešního fotbalového hřiště, (v zimě využito jako
kluziště s osvětlením),
- do sálu dány parkety,
1950 - 1955 - vybudování přisálí,
1963 - dokončeno fotbalové hřiště,
1967 - generální oprava sokolovny, střecha, voda, nové sociální zařízení - přístavba,
1970 - stavba oplocení z betonových panelů kolem celého areálu, výsadba stromů,
1975 - tribuna pro 280 sedících diváků,
1977 - zastřešení tribuny, lávky kolem hřiště,
- stadiónek na odbíjenou,
- výměna krytiny na přední budově,
1982 - skladiště (garáž),
1985 - další areál (2. antukové hřiště), později připadlo p. Kopovi,
- dokončena přístavba s kotelnou a šatnami,
- zavedeno ústřední topení,
1987 - obložení štítu velkého sálu,
Přehled starostů TJ SOKOL OTASLAVICE:
Rozkopal Karel - 1910 - 1920
Rozkopal Čeněk - 1920 - 1926
Kopka Jan - 1926 - 1946
Lošťák František - 1946 - 1949
Vozihnoj Antonín - 1949 - 1958
Drmola František - 1958 - 1964
Látal Miroslav - 1964 - 1965
Rieger Miroslav - 1965 - 1970
Bombík Vladimíe - 1970 - 1982
Ing. Štefek Emil - 1982 - 1984
Vrána Josef - 1984 - 1990
Rozsíval Vojtěch - 1990 - 1992
Štefek Vlastimil - 1992 - 1994
Krátký Jaroslav - 1994 - 1998
Koudela Josef - 1998 -
| Následující fotografie poskytla rodina Vránova z Otaslavic |
Veřejné cvičení v roce 1960 proběhlo 22. května. Na hrazdě lze předpokládat pana Vránu, známého to sportovce z Otaslavic. |
Na bradlech opět cvičí pan Vrána. Fotografie je ze stejné akce. |
Další figura na bradlech... povšimněte si dřevěných sloupů, které nesly osvětlení hrací plochy hokejového hřiště, o němž je zmínka ve výše uvedeném textu. |
Vypadá to, že koncem šedesátých let (rokem 1960 opravdu končí šestá desítka, tento systém je ve většině případů špatně používán) to měli cvičenci velice příjemné... |
Na předchozí fotografii byl zachycen i fotograf, který si skupinku připravoval. Pozná se po 40 letech? |
![]() |
| Takovýmto nástupem byla zahajována jednotlivá vystoupení cvičenců při okrskové spartakiádě v roce 1985. |
Hačačáááá.... |
Pokud se mi podařilo správně rozluštit podpisy na zadní straně fotografie, pak vidíte:Menšík, Halouzka Jaromír, Kubíček P. (?), Lorenc Jiří, Pospíšil Mir., Vrána ml (?) |
Fotografie na památku. Už dnes se o roce 1985 hovoří jako o "no jó, tenkrát..."" |
Toto už je větší skupinka, tak hezky sýýýýýýrr... |
A na závěr akce největší skupinka. Tentokrát společně, všichni pohromadě. Dnes se vyměňují trička, tenkrát šátky. Muži žádné neměli... |
![]() |
| V roce 1928, tedy o 18 let později byl v Otaslavicích založen konkurenční tělocvičný spolek - OREL. Tato fotografie, na níž je pan Jan Krátký, pochází pravděpodobně z roku 1933. Pokud máte zájem o místo kde stojí, najděte na stránku Otaslavice, žádná obyčejná vesnice. |
© Ing. Vladimír AMBROS - OTASLAVICE
Kelecká 393, 798 06 OTASLAVICE (CZ)
e-mail: vambros@ambros.cz,mobil: +420 739 023 941
Děkujeme Vám za návštěvu našich stránek. Pokud Vám byly k užitku, těšíme se na další návštěvu.